Píše se rok 2018, ležím v nemocnici a prožívám nejhorší chvíle svého života během onkologické léčby. Nechci myslet na to, co mě všechno čeká a jestli je vůbec nějaká šance. Kdo to nezažil, jen stěží pochopí. Chmurné myšlenky plaším sledováním videí z takových akcí, jako 1000mil, Cape Epic a Trans Alp, občas slzy v očích, strach nejbližší budoucnosti a zároveň odhodlání, odhodlání bojovat a začít žít jinak, splnit si sny a vyrazit na podobnou akci…
Je podzim 2023 a jsem stále mezi vámi. Čeká mě poslední CT a poté kontrola na onkologii v Ostravě. Už zase z nervozity nespím, piji třezalkový čaj a doufám, že bude stále vše ok. Po pěti letech boje a nejistoty jsem prohlášen za vyléčeného a mohu slavit. Plním si tedy slib, který jsem si dal, že pokud přežiji, tak zajedu buď Trans Alp, nebo nějakou jinou, podobně bláznivou bikepacking akci.
Původní plán účastí na Trans Alpu padl, protože startovné ve vyšší 1000 € není úplně málo a chtěl jsem to jet spolu s manželkou Verčou a to už je 2 x 1000 €. Nicméně, Verča mi už před nějakou dobou ukazovala zajímavou akci Italy Divide – bikepacking napříč apeninským poloostrovem se startem v Pompejích a cílem v Torbole (Lago di Garda). Vánoce se blíží, Verči nic neříkám a registruji nás na Italy Divide, přeci jenom dárky na Vánoce mají být překvapením.
120 dní do startu Italy Divide
Kromě obrázku velké mapy Italie a tlusté čáry napříč Italii se nám nedaří sehnat konkrétnější informace k tomu, co nás čeká. Načítám pár zahraničních článků o Italy Divide, ale moc informací nezjistím. Až těšně před akcí se dozvídám proč. Ono totiž, na jakékoliv zveřejňování přesné trasy platí přísné embargo a jedná se o základní know-how závodu.
Příprava
Bydlíme v podhorské vesnici Písečná u Jablunkova v srdci Beskyd, kde jsou zimy dlouhé a nějaké najíždění dlouhých rovinatých kilometrů je prakticky nemožné. Řešíme, jak se co nejlépe připravit, já volím delší tréninky venku v zimě na horském kole, Verča je velký fanoušek Zwiftu, kde nemá problém trénovat dvě a více hodin. Já to zkoušel taky…, je to pro mě čisté psychické utrpení. Raději jedu tři hodiny ve sněhové vánici než tohle. Stanovujeme si tréninkový cíl – před startem musíme mít najeto nejméně 1500 km (cca. 80–100 hodin).
Gravel nebo bike
Procházíme fotky z předchozích ročníků a přemýšlíme, jak máme kola připravit. Mnoho účastníků závod absolvuje na gravelu a vzhledem k povaze terénu to není úplně špatná volba. My ovšem gravel kola nemáme, tak se rozhodujeme lehce upravit naše biky. Výhodou jsou také lehčí převody a větší komfort v terénu. Oba jsme spíše úsporných postav, tomu odpovídá i velikost rámu našich kol, a tak největším problémem je nabalení zadní bikepacking brašny tak, aby nám neustále neotírala o zadní kolo. Menším, ale přesto nepříjemným neduhem je pohyb brašny ze strany na stranu. Hledám proto možnosti na internetu a našel jsem zdánlivě funkční řešení od značky Topeak. Realita ukáže, jak moc je funkční.
Oblečení, spacák …
Cosi nabalit sebou na odhadovaných 8 dní cesty, když celkový objem zavazadel je cca 28 litrů? Přední brašna má objem 12 litrů a zadní 16 litrů.
Základem je kvalitní, a přitom malý spacák a karimatka, oblečení vhodné pro přejezd nejvyššího bodu ve výšce 1840 m, věci do deště, teplou bundu pro krizové situace a náhradní cyklo kraťasy, bidony a základní nářadí.
30 dní do startu
Nervozita stoupá. Zvažujeme každý kousek oblečení, balíme, vybalujeme, přebalujeme. To samé i v noci, v myšlenkách.
Pro jistotu volím ostrý test vybavení v podobě víkendového bikepacking výletu. Volám bráchovi, a plánujeme trasu z Mostů u Jablunkova a hraničním hřebenem směrem na Javorníky. Výlet se vydařil a test brašen Topeak dopadl na výbornou. Jen doplňujeme výbavu klasickým „gumicugem“ a navigaci Garmin záložní baterií.
Jsme celkem spokojeni, přesto až téměř 1300 km napříč Itálií ukáže, zda volba byla správná.
Doprava
Vlak, letadlo, auto. Trasa Italy Divide je krásná, ale při registraci mi úplně nedošlo, že start je v Neapoli a cíl je v Torbole, což je do místa startu1200 km nejkratší cestou autem. Dvě kola do letadla, omezení velikosti zavazadel, transfer na a z letiště – komplikované a také dost drahé. Vlak po Insbruk relativně hezké řešení, až na italské rychlovlaky, kde musí být kolo v krabici, taky nic moc cestovatelsky příjemného a cenově jen mírně levnější než letadlo. Nejvhodnější je tedy doprava autem, ale potřebujeme sehnat člověka ochotného trávit dovolenou jako osobní řidič. Tímto velmi děkuji kamarádovi Davidovi, který do toho šel.
Odjíždíme směr Neapol
Je všeobecně známo, že když jedete na dovolenou, tak velkou část výdajů utratíte ještě před dovolenou, protože zjišťujete, co vše vám chybí. V případě akce typu Italy Divide vynásobte tyto výdaje cca třemi…